v oblasti duševního zdraví Jablonec nad Nisou / Liberec

"Být průvodcem, nikoliv řešitelem. Nevnucovat druhým lidem svoje řešení, ale pomáhat jim, aby nalezli to svoje. Poskytnout jim prostor, přibírat je ke spoluúčasti, dávat informace a umožnit výběr."

Výše uvedený citát vypůjčený z knihy Respektovat a být respektován, dobře vystihuje můj přístup k terapii.

Terapeutický rozhovor vedu způsobem, který je založen na vzájemném respektu a důvěře. Klientům poskytuji bezpečný prostor, klid, porozumění, podmínky pomáhající nalezení a mobilizaci vlastních zdrojů k dosažení svých cílů, uskutečnění žádoucí změny, spokojenějšímu životu. 

Pracuji s jednotlivci od 12 let věku, rodinami i páry. Setkání probíhají v centru Jablonce nebo Liberce.

------------------------------------------------------------

 O co se při své práci opírám?

Při provázení klienta se opírám zejména o vzdělání v systemickém terapeutickém přístupu, který vychází z předpokladu, že jsme vždy součástí nějakého systému. Člověk je vnímán jako součást širší sítě, např. v rodině, ve vztazích, v práci, v sociální skupině, kde se její členové různě ovlivňují (v minulosti, současnosti i budoucnosti). Sledujeme vzorce, dynamiku chování a následné reakce. Pokud ty jsou nežádoucí, tyto s klienty postupně během terapeutického procesu proměňujeme na ty jím žádoucí. Proměňují se nefunkční vzorce myšlení.

Není systém jako systém

V životě nejsme jen součástí vnějších systémů, ale máme i svůj vnitřní. Zde se opírám o poznatky terapeutického přístupu Internal family systems a jeho názoru, že mysl se skládá z relativně oddělených částí (podosobností). Ty  se častokrát skrývají za našimi myšlenkami a pocity typu, "Jsi skvělý, Jsi hrozný, Mám strach, Jdu do toho, To nezvládneš, Klepu se ...". I v tomto vnitřním světě můžeme hledat propojení a následné vytvoření funkčního spolupracujícího vnitřního systému . 

Když hlava (mozek) nestačí

Jsou však situace, kdy jsme sice na úrovni mysli pochopili o co jde, co chceme, změnili jsme určité vzorce myšlení i chování, přesto nám stále není dobře. Při dlouhotrvajícím stresu nebo prožitých (neléčených) traumatech, se nám jakoby cosi zarylo do těla a dělá si to co chce. Někdy nejsme vůbec schopni ovlivnit reakce našeho těla, pocitů nebo prožívání. V tomto případě se s klienty více propojujeme s tělem. 

Vycházím z tzv. polyvagální teorie, která vysvětluje propojení autonomního nervového systému a našich tělesných obranných mechanismů. Pokud ty jsou stále aktivní, i když už není potřeba jejich reakce, způsobují nejen psychické, ale i fyzické potíže. Využíváme techniky a přístupy, kdy se zaměřujeme na pozornější vnímaní tělesných prožitků a pocitů a následné uvolnění skrze tělo. Zjednodušeně řečeno, propojujeme hlavu s tělem, tělo s hlavou. Využívám techniky přístupů jako je Somatic experiencing (somatické prožívání), TRE (Tenzi a stres uvolňující cvičení), Mindfulness (Všímavost tady a teď), ...